Když jsme se z Plzně přestěhovali do Prahy byly mi teprve 4 roky a já měla okno s výhledem na pražskou ZOO. Měla jsem možnost vidět z okna žirafy, které v té době ještě bydlely ve starém dřevěném domku. Na jaře a na podzim byli vidět Koně Převalského na kopečku. A vlci nebyli vidět, ale čas od času slyšet. Moc ráda jsem do ZOO chodila, od nás stačilo seběhnout kopec a pozorovala zvířata. První zastávka byla u lachtna, pak pavilon opic (nyní pavilon Indonésie), medvědi, žirafy z blízka, pak do kopce kolem velbroudů a bizonů zase dolů kolem klecí s různými ptáky (pač lanovka většinou nefungovala) a většinou jsme končili u slonů a hrochů. A v neposlední řadě nesměla chybět návštěva místního koutku, s dnes již legendární mašinkou.

Dnešní ZOO je krásná a snaží se přiblížit zvířata co nejvíce lidem, takže na procházky zahradou jsem se vydávala s mými dětmi na pravidelné výpravy a i nyní, když už odrostly, tak chodíme alespoň 2x ročně. Vždycky nostalgicky vzpomínám, jak to bylo dříve. Třeba současný výběh pro žirafy je na louce a části kopci, kde jsem jako malá holka bobovala a chodili jsme tam se školou na procházky:-)

Takže dubnová procházka zahradou přinesla pár fotek a opět úžasný zážitek z návštěvy.

Alla